Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Programatický vývoj ODS
Kašpárková, Petra ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Programy politických stran jsou jedním z klíčových prvků komunikace mezi stranou a veřejností. Strany v těchto dokumentech představují své základní hodnotové a ideové směřování a zároveň představují své priority a návrhy konkrétních řešení aktuálních problémů. Tato diplomová práce se zabývá komparací jednotlivých dokumentů Občanské demokratické strany. Ta za období od svého vzniku v roce 1991 vydala téměř 30 programových materiálů různého typu. Formou kvalitativní případové studie jsou jednotlivé dokumenty analyzovány. Práce dle teoretického rámce autoru Roberta Harmela a Kennetha Jandy předpokládá, že program strany se mění ve chvíli, kdy je strana zásadním způsobem ovlivněna vnějším zásahem. Klíčovou metodou pro sběr dat je především provedení polostrukturovaných rozhovorů se současnými aktivními i bývalými představiteli strany. Práce tak zkoumá nejen programové dokumenty, ale představuje i genezi způsobu jejich vzniku. Za tímto účelem jsou představeny především jednotlivé kongresy, ideové konference a expertní zázemí strany.
ANO 2011 a SPD pohledem teorií populismu
Kohout, Stanislav ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Předkládaná diplomová práce analyzuje skrze obsahovou analýzu a teorií populismu Case Mudda jedny z nejúspěšnějších hnutí v České republice - ANO a Svobodu a přímou demokracii - Tomio Okamury. Cílem práce je určit, nakolik jsou obě hnutí pohledem výše uvedené teorie populistická, a v čem se jejich populismus odlišuje. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První - teoretická část je věnována konceptu populismu. V této části práce představuji tři nejvýraznější proudy výzkumu populismu: 1) populismus jako politický (komunikační) styl 2) populismus jako strategie a 3) populismus jako ideologie. Druhá - analytická část práce zahrnuje metodologii, ve které určím kritéria pro stanovení toho, co je populismus, k čemuž využiji populistické jádrové znaky definované Franciscem Pannizou a Casem Muddem. Následně podrobím obsahové analýze programatiku a mediální reprezentace zahrnující sociální síť Facebook obou politických subjektu. Analýza přinesla zjištění, že ANO a SPD - Tomio Okamury ve svých mediálních reprezentacích naplňují kritéria všech tří jádrových znaků a lze je tedy označit za populistické. V programech hnutí se objevují všechny tři jádrové znaky pouze u SPD, které je ve svých populistických vyjádřeních celkově radikálnější.
Programatický vývoj ODS
Kašpárková, Petra ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Programy politických stran jsou jedním z klíčových prvků komunikace mezi stranou a veřejností. Strany v těchto dokumentech představují své základní hodnotové a ideové směřování a zároveň představují své priority a návrhy konkrétních řešení aktuálních problémů. Tato diplomová práce se zabývá komparací jednotlivých dokumentů Občanské demokratické strany. Ta za období od svého vzniku v roce 1991 vydala téměř 30 programových materiálů různého typu. Formou kvalitativní případové studie jsou jednotlivé dokumenty analyzovány. Práce dle teoretického rámce autoru Roberta Harmela a Kennetha Jandy předpokládá, že program strany se mění ve chvíli, kdy je strana zásadním způsobem ovlivněna vnějším zásahem. Klíčovou metodou pro sběr dat je především provedení polostrukturovaných rozhovorů se současnými aktivními i bývalými představiteli strany. Práce tak zkoumá nejen programové dokumenty, ale představuje i genezi způsobu jejich vzniku. Za tímto účelem jsou představeny především jednotlivé kongresy, ideové konference a expertní zázemí strany.
Čtyřkoalice- anomálie či výraz systémové tendence? Případová studie českého stranického systému
Hanáček, Vladimír ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
v českém jazyce: Tato práce se zaměřuje na analýzu někdejšího politického projektu Čtyřkoalice, který vytvářely v letech 1998 - 2002 čtyři české opoziční strany (KDU-ČSL, US, ODA a DEU). Tato analýza je prováděna formou případové studie, která se soustředí na vývoj Čtyřkoalice v jejích třech vývojových fázích: od spolupráce suverénních stran, přes formalizovanou platformu stranické kooperace až po projekt Čtyřkoalice coby svébytného aktéra české politiky. Analýza ideového zázemí, programatiky a personálních otázek poukazuje na potenciální tenze, které uvnitř Čtyřkoalice vznikaly, dává je do příslušného historického kontextu a analyzuje jejich příčiny. Tyto tenze jsou společně s vnějšími faktory nahlíženy jako fundamentální příčina konečného neúspěchu projektu Čtyřkoalice a jeho rozpadu. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda v stranicko-systémové perspektivě je možno o Čtyřkoalici hovořit jako o potenciálním třetím pólu českého stranického systému, či zda jde o anomálii, která systémovou tendenci k bipolární konfiguraci nijak nenarušuje. S ohledem na přetrvávající relevanci pouze jedné pravolevé dimenze stranické soutěže a ukončení projektu tzv. opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS je možno konstatovat, že ustavení třetího pólu systému a jemu odpovídajících vzorců interakcí byla v rámci českého...
Rodinná politika v programatice vybraných českých politických stran
Litomiská, Lucie ; Novotný, Vilém (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Základním předpokladem předkládané práce je, že politické strany jsou jedni z veřejně politických aktérů a mají tedy vliv také na tvorbu rodinné politiky v České republice. Předmětem práce jsou ideje rodinné politiky v předvolebních, středně- a dlouhodobých programech ČSSD, KDU-ČSL a ODS. Analýza programů využívá kvalitativního přístupu ke zkoumání dokumentů. Práce dochází k závěru, že jádrem idejí rodinné politiky je význam, který politická strana připisuje rodině, a představa strany o roli státu. Toto jádro má vliv na volbu témat rodinné politiky v programatice a na navrhované nástroje rodinné politiky. Vztah rodiny a státu je místo, kde se ideje politických stran střetávají. Existují však témata rodinné politiky, kde je prostor pro shodu politických stran. U těchto témat jsou patrné vnější podmínky, které mají vliv na volbu témat a na navrhované nástroje. V některých případech se tyto podmínky projevují i v posunu jádra idejí rodinné politiky v programatice vybraných politických stran.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.